Home

Island – země ohně a ledu

Jak jsem na Islandu strávila několik měsíců, nejdřív prací, potom zaslouženou dovolenou.

Co všechno pokojská najde při úklidu

Než se blog.cz zruší a já tento islandský blog přesunu na wordpress.com, publikuji tady ještě poslední článek, který už mám dávno rozepsaný. Je to spíš takový seznam. Soupis věcí, které jsem za svůj pracovní pobyt na Islandu našla při úklidu. jablko 2x plechovka malého piva Carlsbad (tyhle plechovky jsem přivezla do ČR, a protože pivoPokračovat ve čtení „Co všechno pokojská najde při úklidu“

Glymur – druhý nejvyšší vodopád na Islandu

Kdybych přijela na Island před rokem 2011, řekla bych vám, že jsem navštívila nejvyšší islandský vodopád. Toho roku se ale svět dozvěděl, že na Islandu se kvůli tání ledovců vytvořil vodopád, který je ještě vyšší. Zatímco Glymur se chlubí délkou 198 m, nově vytvořený vodopád na ledovci Vatnajökull je vysoký 228 metrů. Dnes vám tedyPokračovat ve čtení „Glymur – druhý nejvyšší vodopád na Islandu“

Duha na Islandu

Protože jsem nenavštívila příliš vodopádů, neměla jsem možnost vidět na Islandu pořádnou duhu. Jednu už jsem vám sice ukazovala v dávném článku, ale nedá se srovnávat s tou, která se nám nad hlavami vytvořila včera. Snad všichni hosté vyšli ven, aby si tuhle povedenou duhu vyfotili. Detail. Vpravo je náš Guesthouse Hvítá.

Zase jednou u řeky

Jedna z nejhezčích procházek. Tentokrát k jiné řece, než je Hvítá, ale její jméno jsem nenašla. Do Hvítá se po chvíli vlévá, aby spolu s dalšími přítoky dopluly až do Atlantského oceánu. Počasí bylo letní, a tak se povedly docela hezké fotky. Celou dobu jsem nepotkala ani živáčka, jenom pár ptáčků jsem zahlédla. A mouchy.Pokračovat ve čtení „Zase jednou u řeky“

Videoklipy natáčené na Islandu

Protože se na Islandu často natáčí, napadlo mě, že si kromě mých fotografií můžete zdejší krajinu prohlédnout i na videích. A protože filmy vám sem nahrát nemůžu, ukážu vám aspoň pár hudebních videoklipů, takže si rozšíříte i obzory v oblasti hudby. Samozřejmě musím začít zpěvačkou Björk, která je známá celosvětově, ačkoli pochází z malého islandskéhoPokračovat ve čtení „Videoklipy natáčené na Islandu“

Před a po na Islandu

Mám pro vás pár fotek „před a po“ 🙂 Na první dvojici fotografií vidíte, jak moc se dokáže změnit pohled z okna, když se na obloze objeví o něco víc mraků. Někdy je mi hostů líto, že hory v dálce ani nevidí. Na druhé straně je to to samé s ledovci. Při dobré viditelnosti můžetePokračovat ve čtení „Před a po na Islandu“

Dopis bez adresy, údržba silnic na Islandu a vnučky

Dnešní článek bude takovou změtí různých informací, ale doufám, že i tak pro vás bude zajímavý. Začala bych fotografií jednoho slavného dopisu, který na Island poslal neznámý turista. V tomhle článku, odkud mám i fotku, se dočtete, že navzdory tomu, že na obálce nebyla žádná adresa, dopis byl díky skvělému popisu místa doručen svým adresátům.Pokračovat ve čtení „Dopis bez adresy, údržba silnic na Islandu a vnučky“

Bazén v Borgarnes

Jednoho slunečného dne, kdy jsme ještě neměli tolik hostů, jsme se vypravili do nejbližšího města Borgarnes, kde jsme navštívili tamější bazén. Sig a Ol za mě zaplatili vstupné, které bylo něco přes 100 Kč. Platí na celý den, takže žádná časová omezení, jak jsme na to zvyklí v Česku. Za menší příplatek si můžete jítPokračovat ve čtení „Bazén v Borgarnes“

Procházka kolem řeky Hvítá

Musím přiznat, že počasí na západě ostrova vůbec není ideální. Na jihu byla většinu dní modrá obloha a pršelo opravdu zřídka. Tady je obloha pořád zatažená, a když neprší, tak aspoň fouká silný vítr. Při první příležitosti jsem tedy využila polojasného počasí a vyrazila na procházku. Původně mělo jít o okruh dlouhý 10 kilometrů, alePokračovat ve čtení „Procházka kolem řeky Hvítá“

Když se vydáte do ciziny

Když se na delší dobu odstěhujete od svých bližních a změníte od základů svůj život, zjistíte, že vás nejvíc ze všeho trápí jedna věc. Najednou je mezi vámi a ostatními, které jste zanechali doma, propast. Vy totiž zažíváte každý den něco nového, vidíte nové věci, potkáváte nové lidi, prožíváte nové situace a všechno kolem jePokračovat ve čtení „Když se vydáte do ciziny“

Guesthouse Hvítá

Nyní pracuju v Guesthouse Hvítá [kvítau] na západě Islandu. Moji zaměstnavatelé se jmenují Ol a Sig. Je jim přibližně něco přes šedesát let, ale nejsou to takoví zaprděnci jako byla Seba. Jsou zcestovalí a chytří a zajímají se o dění ve světě. Sig byla dříve letuškou a procestovala spoustu v té době nebezpečných zemí. OlPokračovat ve čtení „Guesthouse Hvítá“

Výšlap na horu Pétursey

Konečně jsem se vypravila na nejbližší horu Pétursey. Převýšení je sice jenom 275 m, ale mně to docela stačilo. Výstup mi trval skoro hodinu a dechu se mi místy nedostávalo. Občas jsem si taky říkala, jestli se neskutálím dolů, protože místy byl výstup opravdu příkrý a navíc tam byla suť z lámající se skály, aPokračovat ve čtení „Výšlap na horu Pétursey“

Venkovní práce

Ve smlouvě mám vepsanou takovou krásnou větičku „Flexibilita je nutností.“, a tak si pro mě Seba připravila novou práci – pletí zahrady a úklid okolí domu. Mně to ale nevadí, ačkoli je to docela dřina. Výhoda je totiž v tom, že jsem venku víceméně sama a Seba mě moc nekontroluje. Nejdřív jsem vyplela „záhonek“ předPokračovat ve čtení „Venkovní práce“

Městečko Vík

V městečku Vík, které je od mého působiště vzdálené asi 20 kilometrů, jsem za měsíc, co jsem tady, byla jenom 2x. Víckrát mi Seba cestu nenabídla a já jsem daleka doprošování se. Taky jsem zatím nebyla tak hladová, abych šla stopovat. Teď už ale zásoby došly a zbývá mi tady posledních pár vlašských ořechů dovezenýchPokračovat ve čtení „Městečko Vík“

Řeka Klifandi

Protože jsem kačer, vypravila jsem se pro nejbližší kešku, kterou mám v docházkové vzdálenosti. Nachází se u řeky Klifandi, kam to mám asi tři kilometry. Většinu cesty jsem šla po zdejší silnici č. 1, tedy té okružní, nejhlavnější. Některá auta mě míjela v druhém pruhu, některá si mě moc nevšímala, ale rozhodně je to bezpečnýPokračovat ve čtení „Řeka Klifandi“

Bez auta ani ránu a taky máme nové sprchy

Samozřejmě nemůžu mluvit za každého obyvatele Islandu, ale co jsem měla možnost pozorovat v okolí hory Pétursey, kde žiju, zdá se mi, že chůze po vlastních nohou se tady fakt nenosí. Nejenom Seba s Einarem, ale i sousedi ke všemu pohybu používají auto, případně traktory nebo čtyřkolky. V mnoha případech je to pochopitelné, ale žePokračovat ve čtení „Bez auta ani ránu a taky máme nové sprchy“

Islandský pelmel

Od včerejšího prvomájového odpoledne mám volno, a tak jsem se rozhodla sepsat pár dalších řádek. Tentokrát to bude víc různých informací v jednom článku, takže se připravte na všehochuť. Žádné políbení pod rozkvetlou třešní mě ale nepotkalo, a tak nečekejte žádnou peprnou story. Ne že by snad byl problém ve mně, ale na Islandu asiPokračovat ve čtení „Islandský pelmel“

Co se jí na Islandu

Co se jí na Islandu? Záleží, kdo jste. Pokud jste turista a chodíte do restaurací, pak jíte hlavně předražené jídlo. Hned první večer, kdy jsem asi ve čtyři hodiny odpoledne dorazila na místo svého nynějšího působení, jsem už od šesti začala pracovat v kuchyni a na place. Ten večer si večeři objednalo asi 12 lidíPokračovat ve čtení „Co se jí na Islandu“

Co jsem zase provedla?

Nebudu zapírat, že všechno není tak blankytně modré jako obloha na Islandu. Ano, dva dni pršelo, ale už zase svítí sluníčko a vítr se taky uklidnil 🙂 Např. přístup mojí zaměstnavatelky mě někdy vyloženě vytáčí. Nejsem zrovna moc splachovací, takže jí to ani nedá moc práce. To je pořád něco. Seba musí mít všechno poPokračovat ve čtení „Co jsem zase provedla?“

Islandská hrdost aneb jak jsme se zapovídali s hostem z Kanady

Dneska jsme se v jídelně společně se Sebou bavily s jedním hostem z Kanady. Je to mladý typický lumberjack (omlouvám se všem, kdo tomu výrazu nerozumí, ale stačí si to vygooglovat). Příjemný kluk, který cestuje sám, tak se nedivím, že chtěl prohodit pár slov. Včera se u večeře snažil sbalit jednu naši zákaznici, která jePokračovat ve čtení „Islandská hrdost aneb jak jsme se zapovídali s hostem z Kanady“

Co dělám na Islandu

Konečně jsem se dokopala k tomu, abych vám napsala, jakou práci tady na Islandu vlastně vykonávám. Myslím ale, že to všem musí být úplně jasné. Přes den jsem uklízečka a pokojská, po večerech servírka a pomocná síla v kuchyni 🙂 Jestli jste si představovali, že když mám vysokou školu, tak mi agentura sežene nějaké tepléPokračovat ve čtení „Co dělám na Islandu“

Okolní příroda

Zatím se mi tady nic nezdálo, spím jak zabitá každou noc a nevím o ničem. Jak řekl člověk mně blízký: „Máš to dobrý, že snít nemusíš, když už ve snu jsi.“ A vlastně měl pravdu, tedy aspoň co se přírody týče. Ta je opravdu pohádková. Nejen přírodu můžete zkouknout na následujícím videu, které je zřejměPokračovat ve čtení „Okolní příroda“

Moje ubytování

Když jsem poprvé spatřila, kde budu bydlet já, docela jsem se lekla. Namlsaná z Guesthouse Sunna, kde byl pokojíček opravdu útulný, jsem ještě ten samý den dorazila do Velliru a o útulnosti mého pokoje na následujících skoro pět měsíců moc nemohla být řeč. Nakonec ale musím uznat, že to ve výsledky není vyloženě špatné bydleníPokračovat ve čtení „Moje ubytování“

Guesthouse Vellir a jeho speciální pokoje ohně a ledu

Nemohla jsem vám neukázat speciální pokoje pro hosty, které ve Velliru máme. Paní domu Seba se mě tehdy, když jsme tam poprvé vstoupily, ptala, co mi ty pokoje připomínají. Moc jsem nevěděla, co jí na to říct, ale odpověď: „Castle?“ neboli „Zámek?“ určitě nemohla urazit. Bylo to ale jinak. Jedná se totiž o pokoje ohněPokračovat ve čtení „Guesthouse Vellir a jeho speciální pokoje ohně a ledu“

Guesthouse Vellir, Island

V dnešním článku vám představím místo, kde pracuju. Jak už víte, jedná se o ubytovací zařízení, kterému se zde říká guesthouse (dům pro hosty). Nachází se poblíž nejjižnějšího výčnělku islandského ostrova Dyrhólaey, což je vlastně skála končící v oceánu. Na toto místo vidím, když se podívám ze dveří, ale na pěší procházku to není. TadyPokračovat ve čtení „Guesthouse Vellir, Island“

Cesta z Reykjavíku autobusem

Byla jsem opravdu ráda, že mi Svanborg z islandské agentury pomohla s vyhledáním autobusu a s koupí jízdenky. Teda… na Islandu na autobusovém nádraží se asi nekupuje jízdenka v pravém smyslu slova, nýbrž jsem dostala několik lístečků určité hodnoty, které jsem předala řidiči, načež mi on podal papírový lísteček tak, jak to známe z Česka.Pokračovat ve čtení „Cesta z Reykjavíku autobusem“

První noc na Islandu

Na letiště v Keflavíku jsem dorazila kolem deváté večerní místního času, takže v České republice by už bylo 23 hodin a čas jít spát. Na mě ale čekal autobus, který mě měl dovézt do hlavního města, kde jsem měla přečkat noc, abych se ráno setkala se Svanborg. Jde o vedoucí místní agentury Ninukot a byloPokračovat ve čtení „První noc na Islandu“

Let na Island

Jak to tak bývá, když něco děláte poprvé, jste nervózní. I já jsem byla nervózní, a to kvůli letu. Ačkoli jsem byla na různých místech Evropy, nikdy jsem neletěla letadlem. Ne že bych se bála samotného letu, ale spíš jsem netušila, jak to vlastně na letišti chodí. Mám ráda ve všem jasno, takže tahle nejistotaPokračovat ve čtení „Let na Island“

Jak to začalo

Tenhle článek jsem napsala už v srpnu, ale jako úvod mého blogu o Islandu se, myslím, hodí skvěle, a tak vám ho trochu se zpožděním předkládám 🙂 Vždycky jsem chtěla do nějaké severské země, ale nikdy mi na mysl nepřišel Island. Pak najednou ano a už nebylo cesty zpět. Na dálku jsem si tu zemiPokračovat ve čtení „Jak to začalo“

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Vytvořit váš web na WordPress.com
Začínáme